Podle radarových snímků přesně poznáte vývoj počasí pro následující hodiny. Například v létě se tak snadno můžete připravit na příchod bouřky a přizpůsobit tomu své aktivity venku.

Bouřky na meteoradaru

Předpověď postupu bouřek je poměrně složitá. Lze rozlišovat stacionární bouřky, které často setrvávají na jednom místě. V takovém případě totiž chybí výraznější proudění, které by vyvolalo další postup bouřky. Typicky se jedná o bouřky z tepla. Naopak frontální bouřky často postupují poměrně rychle v jednom směru a jejich postup je snadněji předvídatelný. Na meteoradaru je tak nutné sledovat předchozí postup bouřky a z něho usoudit, jestli bouřka setrvává na jednom místě nebo postupuje.

Nové bouřkové buňky v letních měsících vznikají velmi rychle. Situace se může změnit během pár minut a radarové snímky je tak nutné sledovat pravidelně. Nejpravděpodobnějším místem výskytu bouřek jsou vždy horské oblasti.

Od silných bouřkových buněk je možné na radarových snímcích pozorovat rozšiřující se odrazy zelené až modré barvy, ze kterých často nevypadávají srážky k zemskému povrchu. Jedná se totiž o tzv. kovadlinu bouřkového oblaku. Na níže uvedeném obrázku je dobře patrná v oblasti Šumavy silná bouřka, od které se směrem na sever táhne výrazná kovadlina. V těchto oblastech srážky nevypadávaly.


Od výrazné bouřky na Šumavě se na sever táhne kovadlina

Kroupy jsou na radaru označeny bílou barvou. Velikost krup nelze z uvedených radarových snímků posoudit. Zpravidla ovšem platí, že čím větší je bíle označená oblast, tím větší je pravděpodobnost výskytu velkých krup v dané oblasti. Kroupy v bouřce zpravidla dlouho nevydrží a bílé jádro po chvíli zaniká.

Trvalý déšť

Trvalý déšť je na meteoradaru snadno rozpoznatelný. Většinou pokrývá velkou část území a v nejbližších hodinách nelze očekávat změnu v charakteru počasí. Zejména v horských oblastech mohou být srážky orograficky zesílené, což se na radaru nemusí projevit. Na horách jsou pak srážky o poznání vydatnější, i když jsou zobrazeny stejnou barvou jako mimo horské polohy.

Mrholení na radaru

Slabé mrholení, které vypadává z mlhy, radar nedokáže zaznamenat. V oblasti tak může vytrvale mrholit, ale na radaru se oblast jeví jako zcela beze srážek. Stejně tak radar nemusí dobře zaznamenávat velmi slabý déšť.

Husté sněžení už při zelené barvě

V letních měsících se na radaru často vyskytují červené a žluté barvy značící vydatné srážky. V zimě se ovšem u sněžení takovéto barvy nevyskytují. Husté sněžení je značeno modrými barvami. V zimě jsou srážkové částice v oblacích menší než v létě, s čímž souvisí i nižší hodnoty odrazivosti a tedy posun barev srážkových cílů k zelené a modré barvě.

Radary umí rozlišovat mezi sněžením a deštěm. V Česku ovšem tyto výstupy radaru nejsou veřejně dostupné.

Falešné odrazy

Občas radar zobrazuje chybné údaje. Rušení radaru se projevuje zobrazením různých pravidelných útvarů nebo shluku pixelů na radarovém snímku. Zpravidla se dají poznat podle veliké prostorové i časové proměnlivosti odrazivosti. Při spuštění animace zůstávají na stejném místě bez pohybu.

Neprší, ale radar déšť hlásí

Často se stává, že radar ukazuje zelené nebo modré barvy (do cca 30 dBZ), ale v daném místě neprší. Radar totiž zabírá srážky v určité výšce nad zemí (nejčastěji ve 2 až 6 km). Při dopadu k zemi se potom srážky mohou vypařit nebo je vítr odvane pryč. Při intenzivnějších srážkách (žluté až červené odrazy) by ovšem k těmto situacím docházet nemělo - déšť už je natolik intenzivní, že dopadne až k zemi.

Jak poznat pohyb srážek

Kam budou srážky v následujících hodinách postupovat, poznáte nejlépe podle větru. Nemůžete ovšem sledovat přízemní vítr. Ve výšce často vane vítr jiného směru a tím se řídí i pohyb oblačnosti. Nejlepší je sledovat vítr ve výšce kolem pěti kilometrů. (např. na stránce Ventusky). Na předpověď radaru je dobré sledovat také předchozí postup srážek a z toho si odvodit následující postup. Na některých stránkách najdete i samotnou předpověď radaru na příští jednu až dvě hodiny. Ta je založena na předchozím vývoji srážek (například za využítí metody COTREC).